Anotace: ..
Něžné dotyky květu
na podzimní louce vepsané.
Smutný úsměv.
Vždyť vysmívá se tu světu
ne jarní láska,
ale mráz ho dostane.
Stojím přemýšlivě,
hledíme si do očí,
tak nějak lehce, snivě
usmívá se
a se mnou se svět zatočí.
Ach, klesám na kolena,
pořád ještě úsměv zmaru.
Dlaně lístku, dlaně mé
dotknou se v podzimním jaru.
Prostoupí vše naděj
ano,
podzim kvete
a to je přeci kouzelné.
20.04.2008 18:09:00 uživatel smazán
i podzim jarem začíná
a pak se v jaro mění
láska květy otvírá
uvnitř věčného snění
09.10.2007 09:42:00 Cecilka
květ,
který zavoní,
v každém ročním období
dokáží najít jenom někteří...
ti, co pro ně láska
není jen kolem se vznášející pápěří...
:o)
05.10.2007 09:49:00 Hesiona-Essylt
Moc pěkná, moc. První sloka kouzelná, pak se mi to trošičku rozsypalo.. ale přesto je krásná:o)