lístky

V zlatavých penízcích
zas bezhlavě vrhají se dolů,
ve větru ještě pohrají si
než mráz ovine svůj šál
kol pampelišek stvolů,

pod kroky bloumavými
šeptají nám příběhy co žily,
když ještě pevně uchyceni,
strom vháněl hojnou mízu
v jejich žíly,

a tiše v každém kroku
šeptají mi tajemná ta slova,
že zem je přijme zpátky
v lůno svoje
a z jara setkáme se
v plné kráse znova...