V ruce mám sněhovou vločku,
zvolna padající krajinou.
Mizí mi v rychlosti,
jak láska spěchající za jinou.
Ve skrze vnitřní pocit chladu,
napájím teplou,
protichůdnou lží.
Abstraktní noční umění,
poslední vteřinou,
láká k procházce,
zasněženou zimní krajinou.
Nesvítí..
Nehřeje..
Podporuje nás v plnohodnotné kritice.
Nasaďte kulichy..
Nasaďte čepice...
Samozvaně oťukává
zachumelenou sněhovou výstavu,
stejně jako loď,
zakotvenou v domovském přístavu...
Zima se rozlézá
do všech koutů srdce,
zastav ji,
ale ne moc prudce.
09.12.2007 16:30:00 | .K.r.i.s.t.y.
Horší než zasněžená krajina (ta je krásná) je mokré lezavo, jak když z pod víček dere se zklamání.A to je zrovna teď v Plzni :O) Fajná super tipák
18.11.2007 09:05:00 | Jahudkka
Zklamání přichází s pompou,ale i vlezle a lstivě...
Štěstí si musí umět člověk všimnout...
13.11.2007 17:10:00 | Lota