Když pláče déšť
Když pláče déšť
Anotace: Když prší na římsy i na polštáře...
Když pláče déšť
a nebe slzí z šedé tváře
na úsměvy a na polštáře
náručí zralých jeřabin,
když šeptá s něžným dojetím
své písně v mokrém objetí
o křehké kráse zvadlých růží,
slzy mu kanou do kaluží -
já pláču s ním.
Když pláče déšť,
pavoučkům ubrečenou větou
zacuchá lehké babí léto
a do větví si sedne splín,
když vzlyká trylky osikám
nad zmoklým peřím slavíka,
světluškám smutný suverén
pozháší plamen luceren -
já pláču s ním.
Když pláče déšť
a sklesle stojí ve dveřích,
tak provinilý za svůj hřích,
do oken hází teskný stín,
když zjihle s tváří sinalou
utíká z louky na palouk,
pro nevděk za tu dobrotu
spolu s ním buším do plotů -
a pláču s ním...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk14.01.2008 23:01:00 Cybermud
Konečně tu potkávám někoho, kdo píše poezii a ne jen říkanky. Je mi milo při čtení tvých veršů. Vskutku je tvůj jazyk tvým oddaným sluhou. A já se ti klaním se zasněným úsměvem. Krásný den a mnoho sil do další tvorby na kterou se budu těšit - mohu-li. Tomas
12.01.2008 12:33:00 Veru
Pěkná, čte se krásně volně, nenásilně...s atmosférou uplakaného odpoledne na konci léta...líbí se mi.
12.01.2008 01:46:00 emi-lee
pěkná básnička....tak před 3 měsícema vždycky když pršelo,tak jsem si říkala, že nebe brečí semnou....teď to tak doufám dlouho nebude....doufám že ani u tebe
