Anotace: Radikální řešení.
Všechny žáby na rybníku,
držely vám smutek,
za ropuchu opuštěnou,
které manžel utek.
Nevydržel její nářky,
nepřestala kvákat,
tak se vydal za rosničkou,
starou nechal plakat.
Žili spolu krátkou chvíli,
snad ho měla ráda,
pak jí ale začne vadit,
že je jiná žába.
Mazej domu, ropušáku,
tohle nemá cenu,
nebudeme druhy křížit,
když máš svoji ženu.
Tak se vydal svojí cestou,
příliš chuti nemá,
moc si přeje, na mou duši,
ať je žena němá.
Kvákání když potom slyší,
jeho srdce stůně,
povzdechne si, a zamíří,
k užovkám do tůně.
07.02.2008 13:12:00 Rikitan
Hezky to vyřešil a co teď s opuštěnou ženou?
Na tu už se dlouhonozí nenasytní opeřenci ženou.
07.02.2008 12:48:00 Cecilka
Čtu..
a v představách mám čápa..
potom ještě vodníka,
co říká, kdo nejvíc kváká,
je donucen utíkat..
ten, kdo volnost sobě hledá,
tiše si ji užije,
u rybníka čapí menu
většinou i přežije..
:o)
06.02.2008 20:13:00 uživatel smazán
Ten na to doplatil... :-)
06.02.2008 18:56:00 Bean
žabí kvákání..
strach mi nahání..
kváky kváky kváky kvák..
to mi vždycky zvedá tlak .o))
pobavil jsem se za plnej kotel..žabáku :o))
06.02.2008 17:41:00 NikitaNikaT.
Jj, skvělá básenka, převedla jsem si ju tak nějak do reálu, přirovnala ji k lidem ...