Slabikář

Anotace: Tahle je psána den před předcházející básničkou. To bylo před tím, než jsem opět ztratila iluze...

Když slunce prosvítí
První jarní kvítí,
Když prohřeje tváře,
My vyndáme slabikáře
Našich snů, našeho života,
Doplňujeme písmenka do slova: J I S T O T A

A i když nesvítí slunko, nebe halí mraky,
Prohledáme kapsy, až do dětských let a vytáhnem praky.
A s jedním kamínkem prorazíme splíny,
Mezi nás a strach zarazíme klíny.
Ze slabikáře otřeme letitý prach
A doplníme větu: J Á N E M Á M S T R A CH !

A když první jarní tráva provoní vzduch,
První ptačí štěbetání zachytí náš sluch,
První pyly z kočiček nás zašimrají v nose,
První dotyk země ucítí nohy bosé,
Pak připíšeme za tu větu několika slovy:
J D U D Á L . U Ž N E M Á M O K O V Y . . .