Divočák se potkal v lese,
na pasece s houbařem
Muž se celý strachy třese,
cítí rande s hrobařem
Kanec funí, hlavou hází,
potom hříbek sežere
Houbař v solný sloup se mění,
má strach, že se posere
Setkání však mírem končí,
kanec nechce bojovat
Stačí mu jen košík plenit,
dál si bude hodovat
Čert vem houby, muž si myslí,
tenhle souboj nevyhrál
Na sebe je tuze hrdý,
čisté prádlo zachoval
Na četbu některých tvých básniček by to chtělo monitor se stěrači a špunty do uší pro celou moji rodinu...
23.02.2008 22:21:00 | Špáďa
Tvůj smysl pro humor je enskonalý. V každé básni něco nového. Jsi miláček múz.
23.02.2008 20:52:00 | Maura
to asi nebyl obyčejnej hřib
ale něco pro náladu asi
kanci aj houbaři je líp
ten druhý aj ty slipy spasil
co dík vepři málem sprasil
:o)
22.02.2008 00:42:00 | hanele m.
krásná neprosraná poezie..
jen škoda..že venku porát chčije
odpustil houbář tomu kanci..
vděčen za čistý slipy řka..
ať holduje si žvanci .o)
21.02.2008 08:43:00 | Bean
to jedenkrát uprostřed lesa
sleduji, celý se třesa,
kance, jak vběh na mýtinu
...hned jsem mu dal svačinu
***
Děkuji za návštěvy, Jiří senior
20.02.2008 21:02:00 | j.c.