Anotace: Tato báseň je můj první poetický počin a je tak trochu podána jako "probuzení se do nového dne" z hlediska člověka, přírody a víry...
Ráno, Ráno,
vyvstalé z noci, dává nám každý nový den k moci… Probuzení nebývá vždy milé dosti, avšak pokukuje na všechno živé z milosti.
Ráno, Slunce,
vyvstalé z noci, opojené večerem z nezvanými hosty… A příroda vyklepávajíce z noční zimy, připravuje své denní činy.
Ráno, Člověk,
z temné noci ještě nevyspalý, životem však bojuje a jeho víra,
stává se mu druhou paní…
Martinec Vlastimil
12. Května 2005
Ráno je skvostné, neboť můžeš začít odznova, obejmout, omluvit se a užít si ten báječný sluneční gejzír, který se nám svými paprsky nabízí
21.09.2005 11:53:00 | Sunny