Víla

Na rozkvetlé louce,
vane vlahý vánek,
svítí a hřeje slunce,
uvolňující je tu spánek,
slunce lechtá, vánek hladí,
to všechno hřeje, i příjemně chladí.

Místo obočí motýlci,
místo šatů růže,
v rukách bílou kytici,
opálená je kůže.

Princezna této říše,
nezná výše,
ona v lukách jest,
z květin umí plést.

Ona jest ta víla,
ona je ta všechna síla,
ona je ten svit,
ona je ten klid.