Halloween

Anotace: Delší básnička o Halloweenu. Sice trochu pozdě nebo trochu moc brzo, ale přesto užitečná po celý rok.

Honem, honem,
ať to stihnem,
masky sehnat,
převléct, upravit.

Už se nám to blíží,
oblékám se hned,
masku mám dobrou,
víte vy jakou?

Mám dlouhé šaty,
černé jak uhel,
ozdobené popelem
a zajímavé střihem.

Na nohách mám velké boty,
na krku zas náhrdelník,
velkou dýni,
nehty mají barvu rudou,
vlasy skryté parukou.

Začernit tváře,
nasadit klobouk,
na koštěti vyrazit
můžu hned!

Uhádli jste,
za co jdu?
Za čarodejnici přece!
Koště ihned opřášit,
okno dokořán,
ať můžeme vyletět
oslavovat!

Oslava je v plném proudu,
kdopak super masku má?
To rozhodne paní Straka,
Halloweenská ozdoba!

Nejlepší masku má,
kdopak ji to vlastně má?
Titul tento získává
madam Síťková.

Vstupuji na pódium,
do rukou beru těžkou trofej,
celý sál šílí
nad mým ulítlým oblekem.

Na koště nasedám,
děkuji za vše,
a s trofejí těžkou
rychle odlétám.

Když doma masku svlékám,
přemýšlím,
jak možné to je,
že já tu trofej získala,
že já ji mám!

Ulehám do postele,
skoro už spím,
ta oslava byla bezva,
ale teď už opravdu spát jdu,
ať zítra mohu vyrazit
na koledu!