Sněženky rozkvetly.
U domu jíva zase se na mě šelmovsky dívá
očkama stříbrných kočiček.
Dívá se,láká.
Bláhový snílku!Počítej,
kolik zas nových mám větviček!
Tolik,má jívo,kolik k mé písni
za ten rok dlouhý přibylo slok.
A co si za rok zas srdce mé vysní,
kolik snů zbude napřesrok!
Na světě mnoho druhů je lásky
a já je všechny,všechny chci znát!
Víš,milá jívo,chci být moc šťastná.
Chci věřit lidem,chci se jen smát.
chci lidem věřit... hezké! Taky chci a věřím, i když jsem se tolikrát zklamala
11.08.2008 21:59:00 | Caracol
nádherně napsáno moc se mi líbí obsah.-) víš, na tvých verších se mi líbí, jak do sebe krásně zapadají a jak jsou krásně zvukomalebné..:-) inu, jako by je psala češtinářka:-) (nemám pravdu?) jsi šikulka, moc se ti to povedlo.-)
09.07.2008 17:47:00 | Lady Carmila
Výborně píšeš, srozumitelně malebně, a harmonicky.
Zralé verše, děkuji.
08.07.2008 13:55:00 | Marfuša