Lačně vlhká vůně,
jak lůno toužící ženy,
v noci ložnicí zavoněla.
Nářek milostných soubojů koček
na našem dvoře.
Dotek lidského těla.
Ranní cesty do práce
za ptačího zpěvu.
Tramvaje plné holých bříšek
a polknutí naprázdno.
Bolavé chtění
běžet daleko,
bez ohledu na čas, směr a cíl.
Nejasný pocit,
že něco přijde.
Pocit z letošního jara...
Fascinují mě básně, u kterých si říkám, že mi jejich autor musel vidět do myšlenek... :-)
20.04.2008 20:57:00 | Pavelpaja
Snad ten pocit nebude tak nejistý ... leda v tem směru, že by nepřišlo, když je pořád tak ošklivo a chladno, až by jeden nachladl.
08.04.2008 06:27:00 | NikitaNikaT.
vůně, bříška, zavoněla...
cupity dup
ťuky ťuk
dvířka duší
otevřena :-))) 1***
07.04.2008 12:21:00 | cevert
Třeba je to jen aprílové počasí...ale ono přijde, to se nebojme! :-) Jinak báseň pěkná
05.04.2008 12:51:00 | Chancer