Slunce rudé jak krev.
Pokrylo střechy domů,
protáhlo stíny
k nekonečnu.
Obrysy kopců
mají hrany ostré,
jako nůž.
Vůně kvetoucích stromů
se usadila v tichu
přicházejícího soumraku.
Jednou to už je snad sto let jsem seděl na Klíči (takový kopec v Lužických horách)
a zažil nejkrásnější západ slunce jaký jsem kdy vyděl.
No a jelikož to potmě dolů nejde a kdo tam byl ví , že spát na 30ti cm cestičky a kolem sráz je bomba už sama o sobě. Ale ten východ slunce stál taky za to…
Takže- Jsem rád, když zažiji jedno i druhé...Mávám.
11.04.2008 20:46:00 | kouzelníček
máš recht, sice nejsem moc romantická duše,ale občas západ slunce pozoruju a je to parada...
10.04.2008 11:43:00 | saddova