Pro bílý Akát

Jsi jako bílý akát
s tichými větvemi
mlčíš a směješ se
v jemnosti poupat
stavíš svůj háj.
A já osamělá bříza
ve větvích šumí strach.
Bílý akát jest můj brach.
PO cestě zelené domů,
straním se ostatních stromů.
Má černobílá kůra
plála jinotajem
tajným rájem.
Na mezích ,v pustinách
břízy neznají strach.
Voám Tě bílý Akáte,
listy odváté.
Přiletí nebem a černou tmou.
Neboj se vánku
na křídlech spánku.
Má kůra tiše Ti napoví
Pošli své listí k mému větvoví.