Když do lesa vejdeš a budeš tiše,
objevíš tajemství lesní říše.
Stromy jak obři tu dokola stojí
zvířátka,rostlinky ochraňují
tak jako matka svoje dítě,
les si Tě připoutá,přivábí Tě.
Tak jako včelky vábí květy,
přivábí Tebe ty krásné světy,
v nichž snoubí se krása spolu s láskou,
i Ty můžeš pomoci a stát se jim spásou.
Spásou a nadějí zítřejších dnů,
skutečnost změnit v pár krásných snů,
jež v mysli Tvé utkvěly
jak na květech pel,
tak aby se splnily,
dělej cos chtěl.
Otevři dokořán oči a srdce
a tam,kde je potřeba přilož své ruce.
MOpravdu moc krásné, p řesně takový typ bsní rvelmi ráda čtu a velmi ráda vtvořím. Máš v ní kouzlo, pravdu, čistotu...
02.05.2008 15:56:00 | Káňátko
zase cesta prašná pod nohama práší
zase květy rdesna můj smutek zháší
zase myš mi z meze do cesty vleze
ty kdo víš, víš jak je v lese
v lese je tónů, jako v nejdražším trombónu
a kdo to nepozná
ten hned teď ať..
klidně jde si dál la la la la la la la la
la la la la la la la la
mi to jen připomnělo:) dílko jinak.. no.. jak to říct a neurazit:)
02.05.2008 14:57:00 | melancholik