Jaro má barvu Absintu,
a chutná po heřmánku,
který si osladím třemi kapkami poezie.
Přikusuju meditaci v
labyrintech posvátných míst Prahy.
Vyčistím duši od zimních smutků,
aby byla připravena
na další životní nálož.
Na jazyku se mi houpe
hořkosladká chuť mého života.
Jaro mi chutná po Fernetu.
Mám malou lahvičku Absinthu před sebou na poličce (spíš symbolicky, ještě jsem ho nikdy nepil). Trošku jiný odstín, než jak vnímám jaro já, ale nevadí. Taky se mi vybavil obraz z kavárny Slavie (Pijáci Absinthu, tuším, že se tam jmenuje, autora si teď ostudně nevzpomínám.)
09.05.2008 18:33:00 | Juan Francesco de Faro
tedaaa, každýmu chutná jaro asi jinak,ale to tve mi chutna, i kdyz nejsem fanda fernetu :))
09.05.2008 16:54:00 | saddova