Anotace: Krásná krajina v podhůří Jeseníků mě vždy dostane.
Chválím červnové louky
tam v podhůří Jeseníků.
Oči mi vlhnou a dech se tají,
mimoděk šeptám slova díků.
Za ranní slzy kontryhele,
které jak démanty září.
Za chrpy,lístky jitrocele,
diviznu,co přísně se tváří.
Jak něžné jsou květy chrastavce,
kohoutků,bedrníku.
Hrachor tu léčí sladkou vůní
bolesti lidských trosečníků.
Chválím tě,louko!
Červnové slunce tě spolu s vánkem
lehce hladí.
Já,přesycena tvojí krásou
jdu zchladit srdce do kapradí.
14.07.2008 10:55:00 NikitaNikaT.
Velmi působivá básenka, zahřála mne na srdci aj na těle, děkuji, dnes to potřebuji :o)
12.07.2008 11:17:00 devcatko z jetele
Moc se mně tato básnička líbí. Také proto, že jsem ráda v přírodě. Jako bych tam byla.
05.07.2008 16:00:00 Lady Carmila
V téhle básni se mi strašně líbí to spojení st rosečníky..výstižný popis...také jsem v jeseníkách rok bydlela...je tam opravdu nádherně...jako ve tvé básni..
04.07.2008 09:09:00 Selča
Krásná básenka a až se úplně stydím, přesto to napíši, že já když se přírodou procházím a svítí slunko, nebe bez mráčku, lehoučký vánek, zelená příroda ... mám slzu v oku z té krásy, hned se tak zamyslím a řeknu si, jak je na světě hezky ...
30.06.2008 08:53:00 Iva Borecká
Je nádherná! Jezdívali jsme do Rokytnice v Orlických horách a tam, ráno, když padla rosa opravdu zářil kontryhel přesně tak, jak to píšeš...
29.06.2008 20:07:00 saddova
skoda tech nepovedenych rymu sem tam, jinak chvalim, myslenku...ac Jeseniky...:-))