Lavička

Lavičko milá,
tak ráda jsem se posadila.
Cítím tvé teplo, náruč tvou a klid,
ty víš vše... i jak životem jít...

Lavičko moudrá, tolik lásek znáš
a tolik něžných slůvek, den co den slyšíváš.
I smutek dvojic znáš, jež nemohou být spolu,
či radosti dvou ptáčků, sedících na topolu...

Ty všemu rozumíš a moudře nasloucháš
a tolik příběhů s milenci prožíváš....
Ty jediná jsi svědkem vší lásky, co tu byla
a moudře sis už navždy, ta svá tajemství skryla.