Kobercem zlatým
procházím s pokorou,
nohy mé pohladí
kraječky princezen,
v povzdechu tichém
rozezní duši mou,
jak čekanek čas
je nádherný v pohledu tvém,
v tichosti vnímám
doteky těch klasů
a rozpustit chci
v sobě světa hluk,
jen jako zrno
přesypat chci se v času
a odpuštění vymodlit si
u božích muk...
náš kraj je plný křížů
soch, božích muk a zvoniček
občas je možné slyšet
zvuk tichých rolniček
modliteb šeptaných
za soumraku, za svítání
tichounce tiše do lidských dlaní
prosby za vykoupení a odpuštění
viny i pokání nevinných
...
08.07.2008 19:53:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd