Podzimní

Okna zamlžená,
mysl roztoužená,
kapky hladíce
linky měsíce
tiše švitoří
básně o moři.

V křesle houpacím
v dlaních obracím
listy vzdychající
s potrhanou lící
od barevných vánků,
mašlí do copánků.

Chvějící se prsty
v kocourově srsti,
nohy na topení,
rozum v zastoupení.
prstokladu času
za závojem vlasů.