Vítr fouká do suchých třtin
a na korálky z jeřabin
sem tam sprška pleskne
Na stoncích růže krůpěje
v nich na tebe se usměje
Slunce co se leskne.
Už neuvidíš motýly
co nad květy se honili
i květ časem seschne
zastav se jen na chvíli
i červánky se zasnily
to podzim mluví teskně...
u nás se podzim směje dohněda ... kaštany se válejí, kam se podíváš :-) snad i do hrnců je dává můj syn
21.08.2008 19:55:00 | mamina
Škoda, že nejde dát víc bodíků, nádherný korálkově dešťový podzim z básně volá.
21.08.2008 07:43:00 | Iva Borecká