Kůra

Kůra
ztvrdlých roků fáč.
Zařekly se duby
mlčet o nich
provždy.

Větru ševelení
v dešti střel neslyšné,
obtékány krví
bodají v kostech
při bouřkách nynějška.

Kolem lesa mír
vyšlapaných cest.
Padlé listí
vkořeněné v hroby,
ztemnělá míza
dávných ran.

Příroda zahladila
vymýcené osudy,
údy větevnatých úst,
jež by větru žalovala,
vrásčitá kůže
zmilosrdněla.

Bolem semknuté rty
obrostou věkem do ticha.