.
Den vine se
tiše v zamyšlení
jako stříbrolesklá
příze Popelčina
Letní skřítci
mlhou utišení
prchají kvapně
z vlasu milenčina
Den kalný je
bez sluneční pastvy
bez písně
nad vlahým dozráváním
Co platné
že med sládl v drsné plástvi
když ústa ztrpkla
marným vyznáváním
Den mrtvý je
bez živného proudu
co nesl vpřed
a dával aspoň víru
Jen plaché nebe
hladí nahou hroudu
a roní slzy
kamsi do vesmíru
. . .
"Co platné
že med sládl v drsné plástvi
když ústa ztrpkla
marným vyznáváním"
..... nádherné vyjádření.
29.09.2008 11:58:00 | Marfuša
pel milencův
smyla noční slza
do náprstku vzpomínek
a rty už po jeho polibcích
dávno přestaly pálit.
Jen v tom náprstku
zbývá malé zrcátko.
Dokud nevyschne...
27.09.2008 21:19:00 | a_tao
Lo , tak to je prostě , to se nedá ani hodnotit , to se musí prožít a myslím totálně ...Je fantastická Jirka
22.09.2008 19:05:00 | kavec
Lotěnko, právě jsem si přečetla Tvé vyprávění, má osobité kouzlo, stejně jako Tvé básně. Děkuju.
22.09.2008 13:08:00 | Iva Borecká
Když je tahle předpodzimní, pak podzimní musí hýřit barvami a nejen napsána na papíře či téhle stránce, ale i v tvém životě, Lotinko. I podzimní sluníčko umí zahřát a rozjasnit den ;o)
21.09.2008 21:46:00 | Ishtar
Dva pohledy v tuto dobu podzimní.Které jakoby splývají v pochmurném čase-Ten druhý,kéž by se z podzimem také zbarvil a rozjasnil se nadějí.
21.09.2008 14:29:00 | s.e.n
Budu se prostě opakovat, nevadí? Píšeš skvěle, netradičně... čiší z toho osobní originalita... jako z každého podzimu ;-)
21.09.2008 12:03:00 | Levandule
Procítěná, plná jasných obrazů, zároveň snivá a pohádková. Má jakousi hořkosladkou atmosféru. Namíchaná jako časný podzim sám.
21.09.2008 09:34:00 | Dota Slunská