Bouře

Bouře uprostřed šálku čaje
hraje si s námi
a dokonale
připomíná
Poslední večeři v trávě.
Pantomima?
Sedíc mezi hroby nenarozených,
čte si Descartes Daily Mirror.
Titulky se na něj zle šklebí:
Podzim nás chce letos všechny zabít!
Nevěřil v Boha,
ale tomu to bylo tak nějak
jedno.

Malá dívka v podchodu
za Ezechielovým kinem
dívá se skrz prsty
na partu výrostků, znásilňujících
holou pravdu.
Dívá se skrz prsty
na svou starší sestru,
která je závislá
na lásce
a
lidském teplu.
Dívá se skrz prsty
i na svou matku,
která se prodává.
Je totiž prodavačka.

Čajová bouře se přehnala
a zavládlo velice trapné
bezvětří a ticho,
přerušené
pádem
kostky
cukru
do
h
r
n
k
u
.