Veršování v podvečer

Už je pozdní odpoledne,
sluníčko se chystá k spánku,
to už si pak kdekdo řekne:
kde jsou časy letního vánku.

Venku zmrzl teploměr,
nikomu se nechce ven,
a věřte mi to nebo ne,
chci už léto slunečné.

Západ slunce vyvolává vzpomínky,
je časem všech zamilovaných,
u mě to nestojí za zmínky,
nevykouzlím na tváři smích.

Tak nashledanou sluníčko,
vyspinkej se maličko,
a až přijde nový den,
zahřeješ mě úsměvem. Viď?