Zabloudil
Zabloudil
Cestička loukou k lesu se stáčí,
v rybníku malém, žába se máčí.
Překrásná krajina, vůkol je les,
říkám si magore, kam jsi to lez.
Hospůdka milá v dáli se ztrácí,
tady břízky jsou a drobní ptáci.
Kdybych včas zvolil cestičku jinou,
netrápil bych se žíznivou slinou.
Směr jsem si poplet, udělal chyby,
takhle se cítí jen leklé ryby.
Pivečko není, studánka zato,
voda je někdy, též jako zlato.
Příště už půjdu jen cestou známou,
mám tam mít rande s překrásnou dámou.
Nesmím se zpozdit, mohla by říci,
tvá chyba, chlapče, zhasil jsi svíci.
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Připomněl jsi mi Kabáty - "Jen jsem ztratil směr..."
Dokud je hospůdka aspoň na dohled, neztratíš se ;-) Tahle se mi moc líbila a budu si ji pamatovat :-)
17.10.2008 19:15:00 | Chancer
Žádný magor nejsi. Neznám Tě, nikdy jsem Tě neviděla, ale myslím si to na 100% :o) Za básenku máš od mne ST!
17.10.2008 10:53:00 | NikitaNikaT.
To mi připomněla jeden náš výlet, v takové jedné hospůdce an horách nám asi 80-ti letá paní donesla pivo a omlouvala se, že to tak dlouho trvalo, je tu te´d sama, protže její kluci jsou pořád někde toulají.. No a nedlouho na to se objevili dva 60-ti letí pánové a šli se převléknout do pracovného..:))
16.10.2008 21:28:00 | prostě Zuzana
