Zahradní branka dávno zrezivěla,
vítá mě "včera",
tichá zákoutí...
V jemných akordech šumění podzimu,
dárek každému,
kdo sem zabloudí...
Držím tvou ruku znovu ve své dlani,
možná jen zdání,
dotek vzájemna...
Dýcháme spolu zase jedním dechem,
srdce nám tepe
chvílí tajemna...
...Tak ta poslední sloka ta to vystihuje za všechny ty předcházející , je to moc citlivá básenka a mi se líbí Jirka
27.02.2009 15:00:00 | kavec
Sny
točící se v šeru dne,
nabyly svých rozměrů.
Hle .
Tam v podzimním jasu
jde
Šťastná,
Jiná to Cecílie…
20.10.2008 11:09:00 | kouzelníček
... jééé ... rád Tě zase vidím ... kdepak ses nám toulala? ... čarodejnice jedna ... :-)
20.10.2008 09:24:00 | JardaCH