podzimní melancholie

Šeptání stromů a vůně jehličí,
jak ráda tomu naslouchám.
Však projdu tiše parkem,
a na jeden si zabouchám.

Vyzkouším,jestli má dostatek energie,
tu přece bude potřebovat.
Barevné listí pohodil kolem,
a nechce se dát operovat.

Je to trochu zničený,
jak listí z něho seskakuje,
prý těší se už na zimu,
co mu zase vyčaruje.

A poskytne azyl ptáčkům,
co bolí je už křidýlka,
teď přistál tam drak papírový,
co pouštěla ho Emilka.

Já vezmu si trochu
té jeho energie,
a budu létat na chvíli,
však říká se ,
co nezabije,
to tvoji duši posílí.