Tuláci

Tuláci

Tiše si tu pochrupkáváme
ležíme
tajemství věků střežíme
Divů lesa dosytosti
pečínka jemná
ted zbyly z ní kosti
Jemný déšt skrze koruny slétá
nad hlavou mží
nás přikrila celta
Ohýnek plápolá
v divoké končině
Duch lesa zavolal
Chceš-li , stůj při mně:
Odevzdej se vůni stromů
ochran pramen
ujmi se k tomu
Opuštěných skalních slují
kde spolu s větrem
Tvé sny plují

Věčných cest
nesmíme se bát
jen přiložit na ohen
najíst se
jít spát.