Kouř se ve spirále zvolna zvedá,
voňavé klobásy grilovat do hněda,
na uhlí dřevěném, zářícím červení,
dnes je na pořadu opékací loučení...
Jen zahradní gril,rozpálen je žárem,
vrtošívé léto kolem proběhlo šmahem,
tváře rozpaluje jen ohně hřejivé teplo,
kdo stál opodál, toho už chladem střeplo...
Nebe zešeřilo se černí nenadále,
komáru bzukot zní kolem vytrvale
a hvězd pár jen rozžehlo se ve výši,
sedíme tu dole, všichni tak tiší...
Proč tak smutně Krtičko?
A žádná "poslední"! Max. se dá říct - pro tento rok končíme.
25.09.2005 11:03:00 | Mourek
včera jsem se narodil, zítra umřu ... co je dnes ? ... tahle báseň ve mě neutkvěla jako grilovací mejdan, ale trochu jinak ...
24.09.2005 13:07:00 | Koci
Miluji vůňi roztopeného grilu, všech dobrot na roštu i atmosféru pospolitosti, dobrého vínečka na stole a rozhovoru kde slůvka klidně a hladce plynou. Je mi smutno, když vím, že teď bude, v nejlepším případě do konce března klid.
Básnička je moc hezká a krásně voní vším výše popsaným
Ahojky
23.09.2005 20:52:00 | risik