Anotace: Možná mi namrzl mozek... a možná ne :) Tak po delší době vám, zas v rýmech se předkládám :)
V botách mám mrazy
dávných zim.
A kolik kroků
urazím,
tolikrát se ohlédnu.
Nedej Bůh,
že se stanu solí,
to už by bylo
dosti sprosté.
Ve větru
krutě nelítostném
nesu vám sněhy
loňských strání,
pochybné ledy
jarních řek,
při lehkém smilování
- tání,
útulné teplo
žárovek.
:) co ty nevymyslíš, ale každopádně děkuji, že jsi mě nechala ohřát..:))
20.01.2009 21:01:00 | prostě Zuzana
Beru vše co předkládáš
a kafíčko k tepoučku nedáváš?
Nebo k té soli chleba?
Nevadí,i tak je básnička hezká-celá.
15.01.2009 18:18:00 | s.e.n
možná :) jen by ses mohla takhle či jinak vydávat častěji.. protože to rozhodně stojí za to..
12.01.2009 22:29:00 | Roger
Dneska jsem si užila mrazu až až...:-D (pak povyprávím)
tvá básnička krásně mrazí...:)
jen roboti zdraví z Hawaje...ALoHa..:)
10.01.2009 16:10:00 | Severka
hezky si to napsala, janečku, seš šikulka - nejvíc se mně osobně líbí začátek a pak
nesu vám sněhy
loňských strání...
:o)
09.01.2009 20:56:00 | hanele m.
Hezky jsi rozprostřel zimu do rýmu... a ten dech jara v žárovkách....už ať je tady :o)
09.01.2009 19:21:00 | labuť
je krásná zima ve tvém podání
v ní mráz mi strach nenahání
je dobře, že ti ten mozek nenamrz
kdo by tu krásné verše psal
a se slovíčky laškoval?
:o)
09.01.2009 19:07:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd