Dnešní svítání...
Dnešní svítání...
Nepozorné přírodě tu z kotlíku,
překotně vzkypělo mléko,
výhled si nečekaně hned sám,
s kmitnutím zmizel tam,
je blízko i daleko,
snad si kdes klokotá v dolíku ...
Koruny míjených stromů,
ostrůvky matné jistoty,
noří se z moře ticha,
v sevření tísně s níž dýchá,
jako něčí obří šlápoty,
vedou tě cestou domů...
Celou tou náhle cizí
průsvitnou bílou zdí,
neznámou krajinou,
když myslíš na jinou,
než se zcela rozední
a mlha překotně zmizí...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Moc pěkná.MOC!!
P.S:Je mi moc líto, ale pracovní povinnosti mi nedovolí dostavit se na večírek Literáků, což mě fakt strašlivě mrzí..Ale budu na vás všechny moc myslet! A doufám, že příště nezaspím a stihnu si to zařídit.
Ještě jednou díky za pozvání,moc mě potěšilo!
29.09.2005 22:26:00 | Navire
To víš, už podzim čaruje.
A noc se dnem si mlžnou šálou spojuje.
P.S.
Všichni chlapi taky nejsou pacholci - třeba jááá :-)
28.09.2005 09:17:00 | Mourek
My chlapi jsme sice pacholci, ale dobrou básničku ocenit umíme. Je to moc povedené. Dávám stovečku.
Ahojky
27.09.2005 22:33:00 | risik
Každá mlha se časem rozplyne... paprsek slunce, ten o tom ví své... :o)
27.09.2005 14:06:00 | Cecilka
