Zeptal se vítr rampouchů
co na okapech čněly
jako hřebeny paní zimy
budete tady po neděli?
a rampouchy větru odpověděly
když na okapech čněly
jako hřebeny paní zimy
jestli bude slunce - máme po prdeli...
...............
Zeptal se vítr rampo uchu
co jako jediný jsem zbyl
sám naokapu
jestli slyším vítr v uchu
mlčel jsem -je to můj styl
dokud nedokapu
..................
pár stop ve sněhu kličkuje do modré tmy
hvězdy se zatřpytily na sněhu
sýkorky ve dne po jedné přilétají
ke krmítku se semínky slunečnic
čekáme hladovými ústy než se setmí
dlaněmi prosíme o něhu
prsty se proplétají
...pst! a už neříkej nic........
...
Já vím, že moc mluvím... někdy
sním ve dne, v noci ztrácím se v tobě
mlčíš dokud nejsi si jistý -
to moje jistoty znejistí do dna
jsem to já
živá
veselá a smutná
nevím kam jdeme
tuším, kde jsme
když nemluvíš
nevím -
jsi smutný
a šťastný?
jsi hodně šťastný a hodně smutný?
Když nemluvím
znejistíš...
Jsem ta, co má ráda Mahlera
i Oskara Petra...
14.01.2009 21:53:00 | Žqáry