.
Jak kalné mléko teče řeka
a nese na svých bedrech kry
Z košile sněhů břehy svléká
a s hejnem mraků svádí hry
K svým starým snům se bouřně vrací
každého roku na jaře
Jak srdce mdlé se zakrvácí
a marně hledá lékaře
Když po hladině racek plyne
a na jívě spí kočičky
ze slunce tichý smích se řine
a svítí z dětské tvářičky
.
krásný proud
říká bloud
a s větrem zápolí
když někde,někdo postojí
a čas ho odzbrojí
když vidí anděli...
zajímavě,také mám rád řeku,ale to jen na okraj,vyborné
24.04.2009 11:57:00 | Radek.oslov.Šafárik
Ta je moc pěkná a dává prostor nad zamyšlením , tím že můžeš dokonale si vykreslit obraz toho , cos ty ukryla ve slovech ....Jirka
04.03.2009 16:30:00 | kavec
Řeka dravá burácivá
z jara vždycky dosti bouří
potom poklidnou se stává
zpívá a vlní se k moři.
Moc hezky jsi ty proměny v básničce vyjádřila.
Nejdřív dravě až do příjemného úsměvu.
01.03.2009 20:45:00 | s.e.n
Hladí mě, zatím ještě slaboučké prstíčky jara, ale nabírají na síle... a Ty jsi jim svou básní pomohla... :o)
01.03.2009 11:30:00 | labuť
Jaro, jaro... Těším se a tys mě roztěšila ještě víc. Krásná.
28.02.2009 17:43:00 | okousaná od světlušek