Les zpívá, víš?
Poslouchej, třeba uslyšíš.
Teď, když s půlnocí
se střídá svítání
a ticho je hustší než tma,
na kterou měsíční nitky
natahují struny,
uslyšíš něžnou melodii,
vítr ji vybrnkává
lístky osiky
a kapičky rosy
zvoní o trávu.
Les zpívá, víš?
Neříkej, že jej neslyšíš.
Křídla nočního ptáka
lehounce pohladila
vůni jehličí,
znělo to jako vílí vzdech,
když si závoj zamotala
do kvetoucích šípků.
A kůra stařičkých borovic
šeptá líbezným altem
jantarové slzy pryskyřice.
Ze všech tónů lesa
poskládají píseň
noční motýli,
co sešívají její zlomky
střípek po střípku.
Jediný akord harmonie
rozechvívá ticho
a každá jeho nota
je v něm krásná.
Pro mne je to jasnej ST, ančto les je pro mne srdeční záležitost, obzvlášť na Vysočině, hezky napsané
06.03.2009 22:20:00 | Kars
...kdy jsem tam byl naposledy,v listopadu se psem,už za čtrnáct dnů tam budu zas,bez psa/snad/
06.03.2009 09:23:00 | WAYWARD
Děkuju všem za uznání, přiznám se, že jsem váhala, jestli tohle dílko zveřejňovat, je v tom hodně moc osobních emocí, ale - asi je potřeba - kus ze sebe dát,- pokud má báseň - za něco stát
05.03.2009 23:56:00 | Norma
Nádherná slovní spojení... Mám chuť projít se zase jednou lesem a naslouchat!
05.03.2009 23:44:00 | Bardot