Vesna

Pomalu, pomalinku,
krůček za krokem,
kreslím na papír bílou linku
v tom reji divokém,
šmouhu za šmouhou jasem přetnu
a oči sklopím zbaběle,
že když kam ptáci nedolétnu,
sáhnu si do temper po bílé...

Chmátnu si rukou do palety
a otisknu palec na plátno,
už se zas těším na nálety
hloupých vlaštovek na okno,
už zase cítím tlukot hodin,
jak jsem je vynesla z pokoje,
už zase po lese jak vlk chodím
a šílenství urvu od oje...

Už zase kreslím na obrazy
šílenství jak od Váchala,
v televizi zas krutí vrazi,
trička se v krvi máchala,
už zase ztrácím chlupy z štětců
a písně zpívám na jaro,
co záleží na větách vědců -
pro mě už zase začalo.