Procházka

Chtěla dívka vylítnout si
na procházku jíti
uvolnit, co vně ji rdousí
když sluníčko svítí.

Nikdo nechtěl také jíti
všichni byli líní
a tak musí sama žíti
když už jsou tak jiní.

Venku psi, kočárky a lidi
jedna duše, co před nimi se stydí
možná každý krásu ji záviděl
ona ale bojácně, aby ji nikdo neviděl.

Když šťastné úsměvy viděla
za svůj smutek více se styděla
a tu náhle před ní kráčí
pes a muž, co se nerad mračí.

Chlap se díví, hlavou kroutí
to mu hlava nebere
dívka drží v ruce proutí
a muž říká vesele:

,,Prosimvás dneska jsou ty mladý nějaký pitomý,
taková hezká holka a nechaj jí jít samotnou.
Kde jsou? Asi v hospodě, že?´´

Koutky škubly, lehce se usmály
,,asi´´praví dívka,dívaje se do dáli.
Jde dál,slyšíc ptáky zpívati
no a co k tomu víc dodati.