Když slunce prohlédne
svým teplem po kraji,
srdce si poskočí
a dech se zatají.
Přemodrá obloha
dává nám naději
na dobrý rok, úrodu, lásku,
a že své životy žít budem raději.
To jarní mámení,
každý rok přichází,
když květy rozvíjí,
volání ptačí.
Potom i kameni
ničehož neschází,
zhluboka nadechnout,
s radostí stačí.