Tak ta mi pohladila duši,protože jsem si vzpomněla na naši chaloupku,pod ní teče potok,zahrazen kameny,říkáme tomu kačáky...tam se chodíme v létě koupat...a těch ořezaných vrb je kolem spousta...doufám,že jestě dlouho budou...moc krásně si báseňku napsala.:o))
30.03.2009 18:59:00 | střelkyně1
Krása se snoubí se smutkem
20.03.2009 17:06:00 | Kars
Nádherně smutná, máš cit a báseň kouzlo... ST! dalších slůvek netřeba, jen slzu zamáčknu.
20.03.2009 14:59:00 | NikitaNikaT.
Smutmé loučení.
19.03.2009 22:41:00 | Psavec
...a sakra.Tak proto ta značka na mých bedrech
19.03.2009 22:02:00 | WAYWARD
Moc pěkně jsi to napsala, taky jsem se před časem takhle smutně loučila s překrásnou vrbou mého dětství.
19.03.2009 21:05:00 | Kapka
Je to smutné...vrby mám ráda a tak je mi každé líto, ale kdybych měla opravdu želet, tak by snad nikdy nepřestala...jelikož kácení je téměř na každodenním pořádku a mnohdy se stím už nedá nic dělat :-(
19.03.2009 20:26:00 | kikis