Podzimní...
Podzimní...
Podzimní...
S nabídkou hroznů vinných,
rozmarně oděné září...
vírem slunečných dnů občasných,
rozházelo vzkazy...
...na hřbetu kaštanového hnědáka,
procválalo své derby větrné,
vítězně v cíli mávlo...
Letos,
zdá se to dávno...
Tou dobou tu smráká...
říjen svým starostlivým dohledem,
provází posledního draka...
...nastýlá přepestrou záplavu,
mlžným pláštěm halí rána,
jiskrnou jinovatkou vous
jeho prokvétá...
Už od léta...
fičivé koště zametá,
prostranství zažloutlých trávníků...
...první přiletivší vrána,
slídivým okem kouká z patníku...
...čeká listopad,
smutného pána
s károu plnou plískavic...
Každým dnem je blíž
a blíž víc..
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Jó podzim je podzim. Ta krása barev a různorodost vůní, to je nádhera. A při tvé básni jsem všechno tohle cítil. Díky za to.
20.10.2005 21:05:00 |
Čas krátkých nohavic
dávno se smyl,
přijde čas fujavic
a plískavých chvil,
však s tebou tu míjivý
okamžik hřejivý.
20.10.2005 13:57:00 | Jackyl
Jo, podzim je inspirativní. A krásný! Obzvláště v tom dnešním provedení! A kdo říká že ne, tak.....tak nemá pravdu :)
Pěkná!
19.10.2005 15:52:00 | JirkaS
Moc se mi líbí nejen ta jemná melancholie, ale především slovní spojení, přirovnání - nádherně totiž sedí. Perfektní dílko.
19.10.2005 13:33:00 | risik
krásná..jen už by mě víc potěšila jarní..těch podzimních je tu jak hub :o))
19.10.2005 11:48:00 | šuměnka
