* * *
Z houfu odlétli dvě malé sýkorky
nalezli v sobě zalíbení
I v ptačích srdíčkách láska se usídlí
stále za sebou poletují
Do hustých větví jedle zalétnou
v zobáčku vždycky něco mají
A jejich měkoučké hnízdečko lásky
vajíčky s tečkami již se plní
Sýkora koňadra devět jich zahřívá
roztáhlá křidélka, na nich sedí
Ve fráčku barevném přiletí sameček
na svoji milou s láskou hledí
Až se vyklubou holátka májová
nastanou perné dny krmení
Přesto, že stokrát každý den vylétnou
stále zní zobáčků klapání.
Pak přijde den,den ptačího loučení
kdy malé srdíčko rodičů zabolí,
že z hnízda ta jejich ptáčata odlétají.
* * *
...jsi úžasně spjatá s přírodou a se vším co roste , létá a plave , prostě to s těch tvých básní na mě dýchá , ta vaše provázanost Jirka
10.04.2009 12:14:00 | kavec
Kapka me bere slova...presne to se me nejen na tehle basni, ale i ostatnich libi, ST
09.04.2009 10:57:00 | Nergal
...jednou si v budce na mém okně postavili hnízdo kosi...bylo to úplně stejné jak jsi to se srdcem napsala... :-)
08.04.2009 21:37:00 | Lota
To je tak strašně moc miloučké...Spracování básně na jedničku!Za tak nádherná slova posílám ST!
08.04.2009 20:55:00 | Mounkey
Tak vidíš, rýmovačky se líbí a dobře čtou, no a téma a zpracování básničky je perfektní, moc se mi líbila.
08.04.2009 19:53:00 | Kars
ST! klaním se s pokorou, jak nádherné dílko jsi napsala... opravdu je o skvost...
08.04.2009 19:34:00 | NikitaNikaT.