Jedna malá žížala
ráno trochu zaspala,
možná se chudinka leká,
vůbec neví, co ji čeká,
že my pěkně za chládku
jdem okopat zahrádku.
Žížala si v černé v hlíně
protahuje tělo líně,
motyčka ji vyleká,
po ránu to nečeká.
Ale my ji ohlídáme,
jen kolem ní okopáme
a tu milou žížaličku
vytáhneme zachviličku.
Vyndáme ji rychle z hlíny
přenesem na záhon jiný,
tam zase dělá chodbičky,
aby rostly kytičky.
Je dobře, že jste tučnou, růžovou žížalu ukryli, špaček z mojí básničky Namlouvání, již startoval :-)
09.04.2009 19:37:00 | Kars