Co mi zašeptaly břízy

Vztáhla jsem ruku k listoví,
nad hlavou tiše šeptalo.

Život je krásný.
Život je slunečný
pod blankytem nebe.

Žij jako my.
Žij podle sebe.

Nečekej pohlazení.
Rány snášej směle.

Vše bude jednou skončeno.
I tvé dřevo bude židlí.
Možná se dočkáš dobrého truhláře.

Tak nikdy nekřič,

šeptej,

co víš,
těm, kteří naslouchají.

Že život je krásný.
Že život šustí
svými slovy pro ztracené
nalezené.

Šeptej,
že život je krásný,
že vše je skončeno.

Šeptej...