Anotace: o rozcházení
Kapičky deště zemi chladí
a umývají šedý prach,
krůpěje vody něžně hladí,
skrývají slzy na řasách.
Říkáš mi sbohem, to mně mrzí,
že rozchod pláčem zaléváš,
já na to,
mýlíš se ,to nejsou slzy.
Věř mi i déšť přejde brzy,
já přece vím,
že z lásky si nic neděláš.
Dívám se,
jak sluneční paprsek
protnul mrak
a objal
umokřenou zem,
já nastavila tvář, a pak,
po obejmutí zatoužila jsem.
31.05.2009 10:50:00 NikitaNikaT.
Moic hezky vyjádřeno. Po každém děšti, vynde Slunko... kéž platí to aj takto v lásce... jenže tam je pánem čas...