Kousek oblohy v blankytu
ozdobený obláčky
co oděly si bílý šat
a závojem svým odráží
sluneční paprsky
směřující k zemi
ostré obrysy září
jinde jemné krajkoví
sněhově bílé okraje
místy lehce šediví
jen o mírné hlavy otočení
jemnou modř ukryly mraky
v tmavé večerní róbě
a jejich dlouhé černé vlasy
rozvál lehký vánek
do okolí
vyhraje déšť
ten životadárný
nebo paprsky slunce
tolik oblíbené?
Tváře hladí prohřátý
jarní vánek
a vzduch tak zvláštně
příjemně voní
vůní květů planých růží
trylky ptáků ve větvích
teplem jara
a vláhou dní
jež smáčel déšť
paprsky slunce
pokořily šeď mraků
a spustily k zemi
zářivě zlatý vodopád.
Den končí večerem
co voní zapadajícím sluncem...
...celá Tvá básnička voní...snad jaro, léto dohoní...a přivede :) ...
05.06.2009 17:31:00 | toužím.jít.dál
Jaro, to překrásné čaro, kdo umí vnímat, tomu hodně dalo TS. Vznosněs ho posala, fakt, líbí
02.06.2009 07:26:00 | Kars