Anotace: ... nechtěla jsem napsat klišé, ale vyšlo z toho ještě něco horšího, ale když už jsem to napsala....
Pod starou lípou,
lavička dřevěná,
babička s dědou,
na mládí vzpomíná.
Ve starých lípách,
ukryto kouzlo,
ve větvích dýchá,
do dlaní vklouzlo.
Květ vůní omámí,
velikost ohromí,
zdá se, že chvilkami,
ztrácí se vědomí.
Všechna ta léta,
jarem tu rozkvétá,
lípa jak poeta,
životem proplétá.
Když srdce se roztahuje láskou, každé klišé se stává přijatelné.
13.06.2009 22:24:00 | Zasr. romantik