Vítr vane
přes mechem pokryté plaňky plůtku
přes zahrady zaváté kouřem
přes kupky voňavého listí až za humny,
kde draci brázdí šedivé nebe
a klid s vůní sněhové bouře
dává krajině
dobrou noc.
Kouř plápolá vstříc nostalgickým
zítřkům
Větévky praskají do žloutnoucího závoje
hrušně, jabloně i prastarého stromu
beze jména, jež zapomenul čas
Tma padá rychle, pole tuhne,
vrána kráká brázda leží,
jako milník na nějž sněží,
na štědrý den sníh
z kostelních věží
Moc krásně napsáno!
Miluji podzim, tu bolest a krásu, kterou s sebou přináší.. Listí, které tvé kroky unáší.. Vítr ve vlasech a šero venku.. Nostalgickou vzpomínku a pocit, že vše jednou skončí.
04.11.2007 13:28:00 | LOMI
Nikdy jsem moc podzim ráda neměla, ale když jsem byla menší, spojovala jsem si ho s pouštěním draků, které mi vždycky vyráběl táta...a také s opékáním jablíček nad ohněm..a s šálou, kterou jsem musela nosit,když jsem s ostatníma dětma vybíhala ven...postupem času mi došlo, že je podzim hodně důležitý, celá příroda se připravuje na dlouhý zimní spánek a každý lísteček je rozfoukán do světa...poříd více miluju sluníčko, ale bez podzimu by to nebyl můj život, tak jako bez smutku štěstí:o) pa a opatruj se, Sunny
08.04.2006 22:47:00 | Sunny