Bolavá lýtka
polibek mlhy v rozednění
po skalách rosa píše křišťálovou tuhou
snídáš svůj čas
a čas
si na tě v rokli zuby cení
paprsek ranní vážeš zlatou stuhou.
Den střídá noc
klíč tiché písně nekonečna
na hrdlech krkavců načmárané noty
jsi hranou skal
a skály
tě protly svými hroty
opar se zvedá, má podnos sluneční…
když jsem te tu videla
chtelo se mi rict jenom
jé...
a pak jsem si to rozmyslela na
uf.
30.06.2009 16:14:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
jste souznění..a krásné je to cítit..
na střípku ozvěny..snažím se kousek chytit..
23.06.2009 11:58:00 | šuměnka
kam stoupneš
tam problém i
bolest je
kam dojdeš rozcestník
s nápisem naděje...
moc času nezbývá
na lítání
v metaforách snů
snad žít
bychom měli
pro pár
příštích dnů..
Hodit vše za hlavu
a smát se všemu
stejně dojdeme
a to prosím všichni
k cíli jedinému..
23.06.2009 02:13:00 | Nút