Déšť...

Zas další večer déšť mou duši stíhá
klapot z ní okapovou rourou
žel nebi mraků neubývá.

Hraje svou píseň v kostách dlažebních
akordy teskné ladí si v mol
tančí blues v lístcích okvětních.

Však mě se nechce ronit slzy s ním.
v kalužích kruhy, pane Archiméde!
každý den vážně nemusím…