Anotace: . . .
.
Za letních polední,
kdy slunce se vychyluje
z blankytných oken oblohy,
kdy svět spěje k zářivé ose dní
a kvítí voní bosé pod nohy,
střádám své písně
do stříbrné střádanky zvonících kos,
abych je v zimě vybrala jako miliónový los,
svádím své písně
pod svítící hangáry brázd,
abych je na podzim mohla
z odkvetlých šípků střást,
vlévám své písně
do tichých, pokorných věder,
abych si v ledu vyčarovala
paláce z průhledných veder,
suším své písně
v purpurových stránkách července,
abych si uvila
vzpomínky do věnce
.
05.08.2009 13:49:00 Veselý Drak
V zimě myslet na léto, v létě naopak,
připravená - tak je to, a prostě je to tak.
Kdo je připraven, není ohrožen. ST!!!!Smysluplná, důmyslná
31.07.2009 07:28:00 kavec
...už dlouho jsem nic podobného s takovým námětem tady na Literu nečetl . Moc se mi báseň líbí Jirka
25.07.2009 09:43:00 s.e.n
Ta básnička se mi moc zalíbila.
Je to jako krásný talisman z léta.
Bude hřát, až nastanou chladné dny a zima.
23.07.2009 10:51:00 Těšínský
šípková růže i jeřabiny nabírající do červena
vůně ječmene z čerstvého strniště
pod boží mukou stydlivě vlčí mák rudne
osamocená pozůstalá . . .
prosím,
uvij mi také vzpomínky do věnce . . .
20.07.2009 16:41:00 Squat_the_world
dlouho jsem od Tebe nic nečetl a koukám, že to byla velká chyba:)) parádní, krásně mne naladila.
19.07.2009 00:42:00 a_tao
...
a přitom kráčím
opatrně do řady
za spěchající
mravence
a s nimi
se chci
za měsíc
posadit
do věnce
odlétajícího
za sluncem
...